Šok (5.1.2006)

26. ledna 2006 v 17:22
Musím říct, že až mezi tolika asiaty mi začalo docházet, kam jsem to Petru zatáhl.Doteď jsem neměl moc času na to myslet. Velký dík patří Pétě, že zařídila většinu věcí. Já ji za odměnu vzal na výlet do Asie. Hlavní šok přišel až druhý den po našem příletu. Ten den jsme se chtěli pustit naplno do hledání bytu, kde bychom strávili příštích 11 měsíců a 12 dnů (Petra počítá dny jak ve vězení). Ráno po probuzení jsem si teprve uvědomil, co všechno jsme doma opustili, a jak moc dobře jsme se tam měli. Takovýto splín mě přepadal několik prvních dnů, naštěstí pouze ráno. Když jsem si představil... kolem nás jenom čmoudící motorky a troubící auta, čumící Vietnamci, pokřikující prodavači a "jů motorbajk jů", všude prach, špína, vedro. I těch 300 metrů do práce je stresujících, člověk se zpotí a vyslechne si asi 10 nabídek ke svezení, 5 nabídek ke koupi kokosu a asi tak 20 Vietnamců se ho zeptá, jak se daří, odkud je a kam jde. A do toho všichni čumí a čumí.
Další šoky, stresy a překvapení přicházely, když jsme si hledali byt, když jsme se snažili sehnat pracovní povolení, když jsme začali používat městskou hromadnou dopravu, když jsme se snažili koupit si grep či kokos, či když jsem začal chodit do práce. Realita jak z průvodce, ale na papíře to vypadalo romantičtěji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama