Hledání bytu (4.1. - 14.1. 2006)

26. ledna 2006 v 17:48
Uvažovali jsme s Péťou takto: šok se dal očekávat, mnohem lepší to bude, až si najdeme byt (či dům), oázu našeho klidu a soukromí a až si Petra najde práci.
Ráno 4.1. jsem se vzbudil s lehkou depresí, teprve mi pořád docházelo, kam jsme to přijeli. Holt exotika. Po snídani, kterou jsme skoro prošvihli, jsme vyrazili do práce, asi 5 minut od hotelu pěšky, dokonce na stejné ulici. Po krátkém dohadování se s recepční, jak se jmenuje vietnamský Systinet, jsme s Péťou vyjeli do 5. patra. Sotva jsme vstoupili, nastalo ve třídě (tak totiž office vypadá) pozdvižení, evidentně nás nikdo nečekal.Školáci se postavili, jakoby vstoupil pan ředitel. Hung nás představil, kolegové mi podali ruku, někteří dokonce obě (místní znamení úcty), já se u všech snažil zopakovat jméno, ale stejně mi to jejich Uá a Ué, jak se tu všichni jmenují, moc nešlo. Dohodli jsme se s Markem, že přijdeme před polednem a on nás vezme někam, kde se dá pronajmout byt.
Vyrazili jsme zatím no obhlídku okolí. Ve zlatnictví jsme vyměnili $100 a jako čerství milionáři ($100 = 1,590,000 VND) jsme se pomalu procházeli. Musím říct, že dopoledne, ve stínu, při pomalé chůzi a nalehko oblečení se dá zdejší počasí v lednu vydržet. Při čemkoli jiném jsem hned mokrý. Petra to snáší lépe, dokonce i v dlouhých džínách. Brouzdali jsme spoustou zajímavých lidí, obchodů, věcí i zápachů, většinou ze všechno možného jídla, které se prodává i konzumuje na zemi přímo na ulici. Na trh jsme se kvůli vůni čerstvého masa zatím neodvážili, přeci jenom, byli jsme právě po snídani.
S Markem jsme vyrazili taxíkem kamsi, kde měli volné "Rooms for rent". Vietnamští taxikáři se chovají vesměs stejně, po nástupu zvednou okýnka a zapnou klimatizaci, aby se jim zákazník nezpotil a vyrazí do chumlu motorek, snaží se jich co nejvíce srazit a k tomu hlasitě houkají, aby jízdě dodali patřičnou vážnost. Všechny pokoje až na dva byly ve všech domech již pronajaté, Mark si vždy chvíli Vietnamsky povídal s majitelkou u vchodu, která nás za nechápavého výrazu zula hned v předsíni a vzala tak 3 - 4 patra po úzkých schodech nahoru.Pokoje jsou vesměs stejné, malá, tmavá, vyhřátá cimra s výhledem do protějšího domu cca půl metru od okna, s malou, špinavou koupelnou. No, komnata oddychu na užhorodském nádraží byla špinavější. Ani Mark nebyl spokojený, musel však zpátky do práce, napsal nám další adresy a odjel na číchsi vietnamských zádech pryč. Cestou jsme narazili na krásné, vysoké, klimatizované domy, kde se daly pronajmout byty, jak jsme zvyklí ze Žižkova, ale $2200 měsíčně je i pro boháče z Prahy moc. Sedli jsme si do restaurace (vybírali jsme dle čistoty), která byla (jak jsme podle účtu poznali) asi spíš luxusnější. Jídlo se nabíralo jako v bufetu, personál až na šéfa neuměl anglicky. Péťa si zkušeně nabrala rýži na víně (místní desert) se smaženou rýží (místní příloha), já si dal něco masitějšího. Připadal jsem si jako můj anglický kolega Jim, když si v pražské kantýně dává svíčkovou s pečeným bramborem.
Šok se ještě prohloubil, poznali jsme, že takto byt nenajdeme. Zkontaktoval jsem několik agentů vietnamských realitek a zadal práci Linh (naší sekretářce), aby se podívala do vietnamských novin na inzeráty. Během desíti dnů jsme objeli asi 30 domů, pokojů i bytů v různých lokalitách, za různou cenu, různě zařízených, různě opotřebovaných a špinavých. Narazili jsme na několik problémů. Často nám nabízeli byt, v kterém bydleli jeho majitelé s tím, že pokud budeme mít zájem, oni se vystěhují, vše vymalují i nábytek koupí a kdesi cosi. Na to jsme samozřejmě nepřistoupili. Často nám nabízeli přemrštěné ceny. Ve Vietnamu, kde Hung bydlí v domě za $60 dolarů a Mark v pokoji za $240 dolarů (v domě, který sdílí s jiným cizinci), nám nabízeli jedno až dvoupokojové byty či domy za $300 - $600. Ty levnější dost daleko od centra a dost omšelé. Ty dražší sice blíž k centru, ale často bez okna v pokoji. Spokojeni jsme nebyli nikde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michal Kyselica Michal Kyselica | E-mail | Web | 27. ledna 2006 v 12:41 | Reagovat

Ahoj Petre, ako pokracuje haldanie bytu? Uz niekde byvate? Mna napadlo, ze keby to neslo nejaky cas, tak sa ubytujte na dlhsi cas (mozno mesiac) v nejakom guesthouse, alebo hosteli, ktore najdete v LP (Lonely Planet). Kedze tam budete dlhsie, zjednate cenu na priaznivu.

Drzim palce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama